Bára od Čtyř modřínů   a    Deep Delight Brdské zlato

                      ch.s. z Líšeňské planinky                                  

Po odchování dvou "člověčích jedinců" Honzíka a Kubíka v celkem samostatné bytosti jsem se rozhodla pořídit si pejska. Plemeno jsem měla jasné, bez pochyb to byl zlatý retrívr. A tak jsme si s manželem jednoho dne jeli pro Jessinku. O nějakém chovu nebo výstavách jsem neměla ani ponětí. Ale postupně jsem do toho vklouzla,  s fenečkou vyběhala pár výstav a udělala zkoušky potřebné pro uchovnění. Díky kamarádce, která mi ukázala, jak se dají retrívři využívat při canisterapii, jsem s ní udělala i canisterapeutickou zkoušku a již druhým rokem aktivně v této oblasti pracujeme.

vpředu JIM a za ním JESSINKA

 A protože, zlaťáčkům se to lépe táhne ve dvou, pořídili jsme Jessince parťáka a  ženicha, z   chovatelské stanice Brdské zlato   MVDr. Libušky Štorkové.  Jimíka jsme měli vybraného podle fotek  a u Libušky se nám naše volba potvrdila. "Pan zelený" odjel s námi do Brna a zpestřuje náš život svojí kontaktní povahou a obrovskou čistou láskou, kterou nám každý den dává. Někdy mi přijde, že se narodil do špatného století, asi by mu bylo lépe v 1. republice, kdy byli lidé i okolní svět o hodně přívětivější. Je to čistá, nezákeřná dušička, která si získala srdce celé naší rodiny a okolí.

Jimíka jsem zapojila do práce s postiženými dětmi a v současné době s klienty Domova Ludmila, kteří už mají naše návštěvy zaznamenány do kalendáře a každých 14 dní na nás netrpělivě čekají. Jimík je při práci klidný a velmi přítulný, za klienty si vždy vyleze do postele, nechá se hladit a hladit. Je to pro mě i moje pejsky obrovská zodpovědnost, ale jsme za ni odměňováni úsměvy a díky od babiček.

Jim je uchověný, složil ve svých 15. měsících podzimní zkoušku v 1.ceně, na výstavách se nám v loňském roce dařilo ( VN1,  V1CAJC - juniorský vítěz Oslavan , dále 2x V2, V3), letos se Jim rozhodl ve výstavním kruhu stávkovat, tak si dáme na čas přestávku a budeme se věnovat loveckému výcviku, popř. zkusíme složit další loveckou zkoušku. Bohužel nevěsty si ženichy vybírají hlavě podle úspěchů na výstavách, ale věřím, že se najdou i takové psí slečny, které ocení Jimovu  povahu a vystupování mimo výstavní kruh... vždyť  psí život  je úplně o něčem jiném, než o získaných " bobech a cajcích". Myslím, že je důležité, jestli pejsci a jejich páníčci tvoří týým, myslím, že je důležité, jestli se svým psem můžete jezdit na dovolenou, zajít do hospody na pivo, nebo ho vzít s sebou třeba na oslavu narozenin a nepřemýšlíte  " jejda, kam toho Alánka dáme, aby nám tam nepřekážel a neotravoval okolí , nebo někoho nepokousal".  Jsem ráda, že u nás takto přemýšlet nemusíme a své dva hafíky můžeme brát všude s sebou, protože bez nich by mi bylo smutno.