................ celé album ..... klikněte  zde  ..............              

               V pátek jsem byla s Jessinkou na dalším sono vyšetření. Paní doktorky ve veterinární ordinaci Kheiron mají nový přístroj a jsou rády, že ho můžou na Jessince vyzkoušet. Tentokrát šel s námi i nastávající tatínek Jim, aby se podíval na svoje potomky. Štěňátka od minulého týdne hoodně vyrostla a napočítali jsme jich celkem 5 .

               ......... více  informací  o  štěňátkách  zde  .............

             Celou sobotu jsme s Jimánkem strávili na Lesních zkouškách v Křtinách. Zkoušky se konaly v nádherném prostředí a byly perfektně připraveny.  Chtěla jsem vidět disciplíny, s kterými nemám moc zkušeností a protáhnout Jima mezi myslivci a zkouškovým prostředím.

           Místní myslivci byli moc fajn, celý den jsme si povídali o pejskách, přírodě a jejich práci, ukázali nám nádherné romantické místo - lagunu uprostřed lesa plnou malých pulců, kde se mohl Jimánek vyráchat ve vodě.  Odpoledne jsme si dali výborný guláš z divočáka a pivo a večer vyrazili k domovu za těhulí Jesulí.

                     JIMÁNEK   SE  UMÍ  I  POTÁPĚT

Ultrazvukové vyšetření,  které nám udělaly paní doktorky ve  Veterinární ordinaci Kheiron   v Líšni potvrdilo březost Jessinky.

Mám velkou, velkou radost, protože Jessinka má 3,5 roku a je tedy ideální čas na první štěňátka.

Velkou radost mám také z Jima, který se pochlapil,  kryl jako starý "mazák" a společně jsme to zvládli,  ikdyž to bylo pro mě, i pro něj,  poprvé.

Teď už nezbývá, jen doufat, že vše dobře dopadne a  koncem června se nám narodí  zdravá  štěňátka.

               ......... více  informací  o  štěňátkách  zde  .............

Nedělní dopoledne jsme strávili s Monikou a psíma klukama na Klajdovce. Snažili jsme se zase trošku trénovat, Cannýsek má před sebou lesní zkoušky a já bych s Jimem chtěla taky brzy na nějaké vyrazit. Zaskočil nás velký počet cyklistů a turistů, kteří se na naše špinavé ruce od krve a z igelitky trčící srnčí kůži dívali velmi pozřívavě, ale největší šok zažila asi dvojice odpočívajících důchodců,  když z lesa, přímo proti nim, vyběhl Cannýsek s bažuchem v tlamě. 

 Nakonec jsme zvládli procvičit všechny důležité disciplíny.  Jimánek je šikulka, krásně pracuje nosíkem, a hlavně ho práce v terénu baví, slídí, běhá a hledá ..... mám z něj moc velkou radost. Cannýskovi se taky dařilo, budeme doufat, že i na zkouškách ukáže, co umí.

                          ..................   další  fotky  ................... 

Velké gratulace posíláme do  ch.s. Golden Sirius  Jimově sestřičce  Deep Desire Brdské zlato, která vyhrála mezitřídu na klubové výstavě KCHLS  a tím splnila podmínky pro udělení  titulu 

                                                   Šampion krásy ČR.    

Moc vám to holky přejeme,  jste šikulky, máme s Jimem co dohánět .

DEEP  DESIRE  BRDSKÉ  ZLATO

Také Jimův bráška Deaneček - Deep Devotion Brdské zlato   se letos nechce nechat zahanbit. V Praze na MVP si vyběhal titul CAC a na klubové výstavě KCHLS  res. CAC ,  stal se tak čekatelem šampiona krásy ČR .....

  Dito i vám moc blahopřejeme !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

DEEP  DEVOTION  BRDSKÉ  ZLATO

Největší  gratulace patří,  ale MVDr. Libušce Štorkové

z  ch. s. Brdské zlato ,  která  3  Déčkové sourozence  Sáru, 

Jima a Deana  vzorně  odchovala.

V sobotu jsme opět pracovali v Domově pro seniory.  Jim si oblíbil paní, která je upoutaná na lůžku, nicméně velmi komunikativní, s pejsky si umí pěkně pohrát a má z nich vždy velkou radost.  Jimovi se povedlo vyskočit za ní na postel, a ikdyž to nebyla zrovna ukázková polohovací pozice, paní S. byla moc spokojená, že ji pejsek zahřívá. Jim mi opět předvedl svoji vrozenou trpělivost, ležel v klidu a nechal se hladit a hladit a hladit.... Jen stěží jsem udržela slzy v očích....

                              ........... další fotky  ........

Sváteční sobotu a neděli jsem strávila se svými dvěma syny a pejsky u mámy a táty v Moutnicích.  V sobotu se odpočívalo, Jim a Jessinka řádili s tátovými jezevčíky na dvoře, psí páni si ujasňovali svoje postavení ve smečce, sváděli boj o Jessinku, Jimík pozoroval drzé králíky v králíkárně a proháněl kočičku Zrzičku, prostě relax odpoledne. V neděli jsem s Kubíkem a Jimem vyrazila do terénu trošku cvičit.  Kubík je výborný pomocník, mrtvá zvěř mu nevadí, a tak mi bezvadně nachystal dohledávku, natáhl vlečku pernaté a pomohl při markingu. Jim všechny 3 disciplíny vypracoval jako profík.  Můj táta, který se v mládí účastnil místních honů ho pochválil za pěknou práci. Už jen docvičíme navádění při dohledávce a hurá na zkoušky......

                                   ............. další fotky ....................

Dnes se ve 3.A na ZŠ Pohankova, kam chodí můj syn Kubík konal den domácích mazlíčků. Paní učitelka Oravcová je velká milovnice psů, sama chová zlatého retrívra Terezku, a tak nás pozvala na návštěvu. Jim je na děti zvyklý, ikdyž ne na takový počet, ale ve škole se mu moc líbilo, ukázal dětem, jak umí nosit Kubíčkovi do aktovky svačinu, jak dává pac, dělá mrtvý. Děti z něj byly nadšené a i ty bázlivější si ho nakonec pohladily.  Škoda, že Jimík svoji úžasnou, milou povahu neukazuje i rozhodčím na výstavách.........

Jimík má tento týden opravdu náročný, kromě úspěšného krytí, návštěvy ve škole nás ještě zítra čeká canisterapie v Domově důchodců, kam s námi půjde i kamarádka Monika s Cannýskem. 

                                                     ......... další fotky ................

Jimík  nakryl  naši  Jessinku  

Krytí proběhlo  přirozenou cestou na naší zahradě, a ikdyž to pro Jima bylo poprvé, postavil se k tomu jako chlap a udělal tím svojí paničce obrovskou radost. Velké díky posílám sousedovi Pepovi, za pomoc a psychickou podporu, synovi Honzíkovi za bleskové přinesení fotoaparátu a příteli na telefonu Milušce Blahákové z  ch.s. Astral Sky........ Teď už budeme jen netrpělivě  čekat na ultrazvukové vyšetření, které nám snad potvrdí Jessinčinu březost.

Sobotní den jsme strávili s  Jimem, Cannýskem  a jeho paničkou Monikou na Lesních zkouškách pořádaných KCHLS  ve Vsetíně - Hošťálková.  Přestože se nakonec Monika na startovní listinu nedostala a já se rozhodla Jima na tyto zkoušky nehlásit, zůstali jsme pár hodin v nádherném prostředí Hostýnsko - vsetínské hornatiny,  nejvíce  nás uchvátily rozlehlé louky - přímo stvořené na nácvik vlečky a dohledávky. Brno je obklopené většinou obdělávanými poli, a tak  nás i naše pejsky místní příroda doslova dostala.

Cestou domů jsme se zastavili ve Švábenicích na rybníku, kluci se vykoupali, vyváleli v trávě a pořádně proběhli. 

 Dámská jízda s dvěma psími gentlemany byla super !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

zleva  Jessinka, Jim a Cannýsek

Přestože počasí nepřálo,  vydali jsme se s Monikou a Cannýskem na procházku do lesů na Klajdovce.  Vytáhli jsme z mrazáku bažucha a vyzkoušeli marking a dohledávku pernaté. Byly jsme zvědavé  jak to pejskům po zimním gaučovém povalování půjde.  I v nepříjemně mokrém sněhu kluci i Jessinka pracovali moc pěkně a s chutí, tak doufám, že jim to vydrží a budeme moci vyrazit na nějakou loveckou zkoušku.

.....  další fotky .........

........  další  fotky .......

14 dní uteklo jako voda a přišla naše další návštěva v Domově Ludmila. Jessinka stále nehárá, a tak šla zase se mnou a s Jimánkem. Dnes jsme navštívili i klientky upoutané na lůžku, pro Jima to byla premiéra, kterou zvládl na 1 . Jessinka byla bez práce, Jimík si vzal tento pokoj na starosti, vydržel vyskočený na lůžku dlouhou dobu, nechal se škádlit schovaným piškotem a za odměnu babičky olízal. Měla jsem z kluka obrovskou radost, pracuje každou návštěvu lépe a lépe a myslím, že z něj bude jednou opravdu profík. Je to kliďas, který má větší trpělivost než temperamentní Jessinka.

O to víc mě mrzí jeho víkendové představení na výstavě v Brně, kde se nechtěl nechat prohlédnout od rozhodčích a vysloužil si známku D. Dostali jsme krásný exteriérový posudek, ale bohužel neochota se nechat prohlédnout nám známku snížila. Nikdy mu žádný rozhodčí neublížil a v minulém roce se nám na výstavách opravdu dařilo. Mimo kruh se na výstavišti pohyboval suveréně, kamáradil s každou fenečkou a nechal se od kolemjdoucích hladit a krmit. Připomíná mi trémistu při zkouškách, který, ač všechno ví a umí, nakonec propadne. Jimík je zvyklý chodit i po ulici většinou bez vodítka, absolutně nereaguje na střelbu a ohňostroje, neznámé návštěvy vítá a nosí jim plyšáky. Proto mi jeho nejistota na zkouškách a výstavách není jasná. Já stále věřím, že to nějak překoná a ukáže jaký je pan pes.

 Jessinka se rozhodla, že nás bude všechny napínat a hárání stále odkládá, tak jsem vzala včera do Domova Ludmila oba své hafany. Pro ošetřovatelky i místního kocoura to byl velký zážitek. Kocour nestačil utéct, seděl na poličce, byl celý naježený a vydával varovné signály. Jim i Jessinka si ho očuchali a v klidu odešli navštívit své oblíbené babičky, možná měli trošku strach, protože kocour vypadal spíš jako naštvaný dikobraz.

Některé klientky jsme vyrušily z odpoledního klidu, ale i tak byly moc rády, že jsme za nimi po 14 dnech zase přišli a rychle vstávaly, aby si mohly pejsky pohladit a pomazlit se. Obzvlášť ty, které doma nějaké zvíře měly, jsou vždycky strašně rády, že se můžou s chlupáči pomazlit, protože jim kontakt se zvířaty chybí. Jim i Jessinka už ví, že musí za babičkama vyskočit pěkně na postel, aby si je mohly pohladit. Většinou už nemusím hafany moc pobízet, stačí když uvidí místo a šup jsou tam.Nezapoměli jsme ani na naši oblíbenou paní z horního patra, která je velká milovnice pejsků a má z naší společnosti vždy neskrývanou radost.

A TO JE PRO MĚ, JIMA i JESSINKU TA NEJVĚTŠÍ ODMĚNA.

Na dnešní canisterapii jsem se rozhodla vyrazit s Jimem. Jessinka se sice ještě nerozhárala, ale zdá se, že to nebude dlouho trvat, a tak ji holku nechám odpočívat. Jimík se mnou chodil odmalička na canisterapii k postiženým dětem, které měl moc rád, nebál se chodit vedle invalidního vozíčku, nechal se od dětí rozmazlovat a hladit. Dnes to v Domově pro seniory zvládl taky na jedničku, ikdyž první setkání s paní ředitelkou bylo trošku nesmělé. V pokojích pracoval velmi přirozeně, nechal se krmit, hladit, za některými dámami vyskočil předními tlapkami na postel a dával na povel (někdy i bez povelu) PAC, což mu jde asi ze všeho na světě nejlíp (doma mu říkáme Tlapkař). Všem klientům i pracovníkům domova se Jim moc líbil, někteří ho hodnotili jako profesionální rozhodčí, chválili tmavý čumáček, tmavé oko a nádhernou srst. Děkujeme všem v Domově za pozvání a těšíme se na další návštěvu.

V sobotu 9.1.2010 jsme se s Jimem zúčastnili první naší letošní výstavy, která se již tradičně konala v Olomouci. Už jsem se moc těšila, že uvidím spoustu krásných pejsků a známých lidiček. Bohužel se nám s Jimem nedařilo. Jimík se nechtěl nechat od paní rozhodčí prohlédnout a vyváděl psí kusy. Není to sice žádný hrdina, ale na minulých výstavách jsme tento problém už neměli. Až dnes jsem se dozvěděla, že pod stolkem paní rozhodčí byl nějaký agregát, který hučel a vydával nepříjemné zvuky, což nebylo pro některé pejsky asi příjemné. Takže hodnocení VD a 4.místo. Známku Výborný dostal v naší třídě jen jeden pejsek, zbytek odešlo s VD.

Velkou radost mi udělal manžel, který moje výstavní nadšení nechápe, přesto se mnou jel a Jima ohodnotil, jako pejska s nejkrásnějším pohybem v kruhu - je to prostě náš lipicán.