Canisterapie v Domově pro seniory

27.01.2010 00:00

 Jessinka se rozhodla, že nás bude všechny napínat a hárání stále odkládá, tak jsem vzala včera do Domova Ludmila oba své hafany. Pro ošetřovatelky i místního kocoura to byl velký zážitek. Kocour nestačil utéct, seděl na poličce, byl celý naježený a vydával varovné signály. Jim i Jessinka si ho očuchali a v klidu odešli navštívit své oblíbené babičky, možná měli trošku strach, protože kocour vypadal spíš jako naštvaný dikobraz.

Některé klientky jsme vyrušily z odpoledního klidu, ale i tak byly moc rády, že jsme za nimi po 14 dnech zase přišli a rychle vstávaly, aby si mohly pejsky pohladit a pomazlit se. Obzvlášť ty, které doma nějaké zvíře měly, jsou vždycky strašně rády, že se můžou s chlupáči pomazlit, protože jim kontakt se zvířaty chybí. Jim i Jessinka už ví, že musí za babičkama vyskočit pěkně na postel, aby si je mohly pohladit. Většinou už nemusím hafany moc pobízet, stačí když uvidí místo a šup jsou tam.Nezapoměli jsme ani na naši oblíbenou paní z horního patra, která je velká milovnice pejsků a má z naší společnosti vždy neskrývanou radost.

A TO JE PRO MĚ, JIMA i JESSINKU TA NEJVĚTŠÍ ODMĚNA.

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode