Jimova canisterapie v Domově pro seniory

Na dnešní canisterapii jsem se rozhodla vyrazit s Jimem. Jessinka se sice ještě nerozhárala, ale zdá se, že to nebude dlouho trvat, a tak ji holku nechám odpočívat. Jimík se mnou chodil odmalička na canisterapii k postiženým dětem, které měl moc rád, nebál se chodit vedle invalidního vozíčku, nechal se od dětí rozmazlovat a hladit. Dnes to v Domově pro seniory zvládl taky na jedničku, ikdyž první setkání s paní ředitelkou bylo trošku nesmělé. V pokojích pracoval velmi přirozeně, nechal se krmit, hladit, za některými dámami vyskočil předními tlapkami na postel a dával na povel (někdy i bez povelu) PAC, což mu jde asi ze všeho na světě nejlíp (doma mu říkáme Tlapkař). Všem klientům i pracovníkům domova se Jim moc líbil, někteří ho hodnotili jako profesionální rozhodčí, chválili tmavý čumáček, tmavé oko a nádhernou srst. Děkujeme všem v Domově za pozvání a těšíme se na další návštěvu.